Když si představíte delfína, pravděpodobně si před očima vidíte štíhlé, rychlé zvíře, jak skáče z vody a směje se. Ale když se podíváte blíže na jeho ústa, zjistíte něco nečekaného - zuby. Ne jen pár, ale desítky. A nejsou jen tak tam. Delfíni je brousí. Ne proto, že mají zubní bolest, ale protože jim to umožňuje přežít.

Co vlastně jsou ty zuby na delfína?

Delfíni mají zuby, ale ne jako lidé. Nemají řezáky, klíčky nebo moláry. Mají jen jednoduché, shodné zuby - všechny stejného tvaru. Jsou to tzv. konické zuby, vypadají jako malé jehly nebo hroty. U některých druhů jich může mít delfín až 250. U obecného delfína je jich obvykle 80-120, rozmístěné v obou čelistech.

Tyto zuby nejsou určeny k žvýkání. Delfíni nežvýkají svou potravu. Nechávají ji celou, nebo jen roztrhají na větší kusy. Zuby slouží jen k chycení. Když delfín loví ryby nebo kalmaru, používá tyto zuby jako past. Jakmile chytí kořist, okamžitě ji požírá. Neexistuje žvýkání, neexistuje mletí. Jen chycení a požírání.

Proč se delfíni brousí zuby?

Ne, delfíni si nebrousí zuby jako lidé, kteří se snaží vyhnout kávě nebo čaji. Neexistuje žádná zubní past, žádný zubní kartáček. Broušení zubů u delfínů je výsledek jejich životního stylu - a konkrétně jejich potravy.

Když delfín chytí rybu s ostrými šupinami, jako je hladoun nebo sardinka, tyto šupiny se o zuby delfína otrhávají. Nejen šupiny - někdy i kousky kostí, ostré hrbolky, nebo dokonce kousky koralů, když loví blízko dnem. Tyto hrubé povrchy způsobují, že se zuby delfína postupně opotřebovávají. A když se opotřebovávají, stávají se hladšími, méně ostrými.

Ale tady je důležité: delfíni nejsou z toho zklamání. Naopak - jejich zuby jsou navržené tak, aby se opotřebovávaly. Je to jako u nože, který se brousí, aby zůstal ostrý. Jenže u delfínů se brousí zuby přirozeně, když loví. Když se zuby opotřebí, neznamená to, že jsou poškozené. Znamená to, že fungují správně. Je to přirozený proces, který je výsledkem evoluce.

Jsou zuby delfínů náchylné k poškození?

Ano, ale ne kvůli špatné hygieně. Delfíni nečistí zuby, nechávají je brousit přírodou. A přesto většina delfínů žije desítky let bez závažných problémů se zuby. Proč? Protože jejich zuby nejsou jako naše.

Naše zuby mají tenkou vrstvu zubní skloviny, která se poškozuje kyselinami, cukrem nebo mechanickým opotřebením. Zuby delfínů jsou mnohem jednodušší. Nemají zubní kmen, nemají nervy, které by mohly bolet. Jsou téměř plné kosti - tvrdé, ale ne citlivé. Když se opotřebí, prostě se stávají hladšími, ale ne ztrácejí funkčnost.

Problémy se zuby se u delfínů objevují jen v extrémních případech. Například když se zacpatí zuby zbytky rybí šupiny, nebo když se zvíře zraní o plastový odpad. Některé delfíny, které žijí v oblastech s vysokou znečištěností, mají zvýšené riziko infekcí, ale to je výsledek environmentálních faktorů, ne přirozeného opotřebení.

Co když delfín ztratí zub?

Delfíni neztrácejí zuby jako lidé. Nemají mléčné a trvalé zuby. Všechny jejich zuby jsou trvalé - a rostou postupně od kořene, ale jen v malé míře. Když zub vypadne, nevyrůstá nový. Ale to nevadí, protože delfín potřebuje jen několik desítek zubů, aby chytil kořist. Když ztratí jeden nebo dva, zbytek zubů stále funguje.

Ve skutečnosti je častější, že zuby prostě zůstávají na místě, i když jsou opotřebované. Někteří starší delfíni mají zuby, které jsou už jen ploché hroty - ale stále je používají k chycení ryb. Je to jako mít nožičku, která je už neostří, ale stále jí můžeš něco rozříznout.

Proč se lidé ptají na zuby delfínů?

Protože se liší od všech ostatních savců. Většina savců má různé typy zubů - řezáky pro kousnutí, klíčky pro trhání, moláry pro mletí. Delfíni ne. Mají jen jeden typ zubu, a to je pro ně dokonalé. Je to jednoduché, účinné a vysoce specializované.

Tato jednoduchost je výsledkem milionů let evoluce. Delfíni se vyvinuli z pozemských savců, kteří žili na břehu. Přes tisíce let se jejich zuby přizpůsobily životu ve vodě. Když se přestali živit listím nebo hmyzem a začali lovit ryby, jejich zuby se změnily - zkrátily, ztenčily, zploštily. A dnes jsou to dokonalé nástroje pro chycení pohyblivé kořisti.

Co se stane, když delfín nemá zuby?

Některé druhy delfínů, jako například Platanista (indický delfín), vůbec nemají zuby. Mají jen hladké čelisti. A přesto loví ryby. Jak? Používají sonar a rychlost. Chytají ryby tak rychle, že je nechají v ústech jen na okamžik, než je požerou.

To znamená, že zuby nejsou nezbytné pro přežití - ale pro většinu delfínů jsou nezbytné pro efektivní lovení. Bez nich by musely být mnohem pomalejší, méně přesné, méně úspěšné. Zuby jim umožňují chytat ryby v špatném světle, ve tmě, ve vodě plné vln a šumu. Jsou jejich přirozeným nástrojem.

Je možné, aby delfín měl zubní kámen?

Není. Neexistuje žádný doložený případ zubního kamene u delfínů. Proč? Protože nemají sliny plné cukru, nejedí sladkosti, nekouří, nejedí potraviny s přísadami. Jejich potrava je čistá - ryby, kalmaru, krevety. A jejich zuby nejsou pokryty tenkou vrstvou skloviny, která by se mohla vázat s minerály.

Jejich zuby jsou téměř jako kov - tvrdé, ale ne citlivé. A když se opotřebí, prostě se stávají hladšími. Neztrácejí funkci, neztrácejí výhodu. Je to jako když se nož na kuchyni opotřebí - neznamená to, že je špatný. Znamená to, že byl použit.

Co můžeme naučit z delfínových zubů?

Možná to, že jednoduchost může být silnější než složitost. Lidé se snaží mít dokonalé zuby - bílé, rovnoměrné, bez kazů. Delfíni mají zuby, které se opotřebovávají, zkracují, zplošťují - a přesto fungují. Dokonce lépe než naše.

Nevyžadují zubní past, nevyžadují zubní lékaře, nevyžadují ortodontii. A přesto jim umožňují lovit, přežívat, rozmnožovat se. Je to příklad toho, jak příroda řeší problém bez zbytečného komplikování.

Když se podíváte na zuby delfína, nevidíte něco, co je „poškozené“. Vidíte nástroj, který byl vytvořen pro konkrétní účel. A když je používáte správně, neztrácíte, ale získáváte.